Ze začátku totiž kouřil elektronickou cigaretu, aby byl ohleduplný, když ale zjistil, že taky sdílíme vášeň k tabáku, tak nám nabídl popelník, rychle si běžel pro svou krabičku a konverzace se zase rozproudila. Jediné co mi vadilo, byla má špatná angličtina, protože tenhle člověk byl hodně zajímavý, a dost jsem se styděla, že neumím plynně konverzovat. Asi po hodině rozhovoru jsme se dostali na téma film, chudák se zděšením zjistil, že jsme vlastně skoro nic pro něj z dobrých filmů neviděly. A když jsme odpověděly na otázku, zda jsme viděly Pulp Fiction, záporně, tak už to chudák Hsi nevydržel a pustil nám tento film na plátno, aby napravil naši celoživotní chybu. Obě s Bárou jsme pro něj byly „CRAZY“. Nakonec nás u sebe nechal přespat i druhý den, takže nám odpadla starost s dalším ubytováním. Za tři dny jsme procestovaly krásné historické Bruggy, které jsou právem nazývány „Benátky severu“. Asi devadesát kilometrů od Bruselu vzdálené útulné městečko je bezkonkurenčně zatím nejhezčí evropské město, které jsem kdy měla možnost vidět. V sobotu odpoledne jsme se zastavily při cestě do Leuven, v Bruselu. Na prozkoumání města jsme neměly sice moc času, ale stihly jsme toho docela dost. Večer jsme se vrátily zpátky do univerzitního města Leuven, česky Lovaně.
V neděli jsme při cestě domů navštívily Lutich (Liegé), nejdůležitější centrum Valonska. Zajímavostí města je bezesporu vlakové nádraží navrhnuté světově známým španělským architektem a umělcem Santiagem Calatravou. Belgie mě doslova upoutala, představila se mi jako kultivovaný a moderní evropský stát, přeplněný možnostmi k poznání. Co mě ale nejvíce zaujalo, na celém víkendu byl Hsi sám, který nás neskutečně nabíjel energií, optimista, pro kterého není nic problém. Když chce skákat, prostě skočí a nepřemýšlí o tom. Chce skočit padákem, tak prostě skočí. Celý svůj článek bych zakončila příměrem, který použil Hsi. Lidé se dělí do dvou skupin, jedni jsou astrologové a druzí astronauti. A on je typický astronaut, nepřemýšlí, jak by co nešlo nebo jaké by to bylo, on své nápady realizuje, prostě využívá života a na vlastní kůži prožívá svět okolo sebe, seznamuje se s lidmi a užívá si naplno života, sám objevuje. A tak nečtěme o cestování, ale cestujme.