Pomník císaře Františka Josefa I. v Olomouci
17:57:00 |
| http://www.socharstvi.info/realizace/pomnik-frantiska-josefa-i-v-olomouci/ |
Jak již bylo naznačeno, hlavní ideou stavby
pomníku bylo připomenout památku vstupu Františka
Josefa I. v Olomouci na císařský trůn. Účelem měl tedy
být projev státní oddanosti. Blížilo se totiž půlstoleté jubileum císařovy vlády.1 Kdo však mohl tušit, že pomník
bude postaven jenom na dvě desetiletí z důvodu vzniku Československa? Městská rada i městský výbor začali
projednávat otázku vzniku pomníku již v roce 1896. Jak
píše olomoucký historik Milan Tichák, dlouho se konšelé
nemohli shodnout, kde pomník postavit. Míst se nabízelo
hned několik. Vhodné místo se zdálo být na Náměstí republiky (tehdejší Franz Josef Platz) v místě, kde dnes stojí
kašna Tritonů (tehdy tam ještě nestála).2 Úkol byl nakonec
svěřen významnému italskému urbanistovi Camillovi Sitemu, který také vypracoval regulační plán Olomouce.
Jeho významný počin pro nynější krajské město spočíval
v tom, že se zasadil zachovat historické jádro Olomouce i s
Terezskou bránou. Nakonec bylo vybráno hlavní náměstí,
jednak pro exponovanost místa a jednak z důvodu vzniku prostoru po zbourané budově strážnice (Na jihozápadní straně radnice směrem k nynější Arionově kašně). Po
stržení strážnice byl tento prostor Horního náměstí najednou úplně prázdný. Camillo Sitte tedy vypracoval projekt,
který řešil zaplnění prázdného kusu náměstí sedmimetrovým pomníkem se sochou mocnáře na členitém soklu.
Díla se ujali sochař Anton Břenek, kamenická firma Eduard Hauser z Vídně i umělecká slévárna Sandner taktéž
z Vídně. Město stavbu nadšeně odsouhlasilo. Výsledkem
byl monumentální, reprezentativní pomník, kterých císař
v monarchii neměl mnoho. Otevření se konalo 2. prosince
1898 k padesátému výročí císařova nastolení. Na němž
však císař chyběl z důvodu vraždy císařovny Alžběty. Podle Milana Ticháka pomník sestával z dominantní, třímetrové sochy samotného císaře v rozepnutém plášti, aby údajně vynikla uniforma s distinkcemi nejvyšší vojenské šarže
– polního maršála. Mocnář vlídně žehnal pravicí věrným
národům. Pomník se stal výrazným kultovním objektem
ve městě, konaly se zde nejrůznější projevy loajality,
například kladení věnců, vojenské přehlídky či náboženské slavnosti.3
Odstranění pomníku bývalého mocnáře Františka Josefa
Po první světové válce a s prvními dny nové
republiky bylo jasné, že musí zmizet všechny stopy
nenáviděného režimu z města, pomník nevyjímaje. Na
zasedání 13. ledna bylo rozhodnuto o odstranění pomníku.
Městský stavební úřad usuzoval, že práce na odstranění by stály i s odvezením jednotlivých kusů na městský stavební dvůr a zadláždění stávající plochy nejméně
6000 korun.
Na základě veřejného vypsání soutěže na odstranění pomníku došlo 8 nabídek. Nakonec bylo odstranění pomníku bývalého mocnáře Františka Josefa zadáno 10. března roku 1919 dle usnesení správní komise
firmě Havlíček a Plíhal závod kamenický v Olomouci.4
„S prací musí býti započato ihned, celý pomník musí odstraněn býti nejdéle do konce března 1919.“5 Tak znělo
usnesení správní komise města. Pomník byl taktéž prodán
firmě Havlíček a Plíhal za obnos 9000 korun s podmínkou, že firma ponechá sochu po dohodě se Sdružením
moravských umělců v Hodoníně za 2500 korun.6 Socha
byla uložena u tamějšího sochaře Julia Pelikána. Zde pro
pořádek uveďme znění veřejné soutěže na odstranění
pomníku: „Nabídky nechť zní na odstranění sochy, jakož i podstavce s výminkou, že hmoty budou nabízečem zakoupeny.
Nabídky lze podati buďto na obě práce nebo na každou
zvláště. Další vysvětlení dá městský stavební úřad Olomoucký. Nabídky buďtež podány u vládního komisaře až
do 15. února 1919.“7 O pomník císaře Františka Josefa byl projeven také zájem v Lounech, kde chtělo město
postavit pomník M. J. Husa. Pomník měl být přelit a měla
z něj být zhotovena socha proslulého českého reformátora.
Žádosti však nebylo vyhověno.8
Zde vidíme, že nástup první republiky byl hlavním
faktorem odstranění pomníku velkého mocnáře, který, na
rozdíl od mocnáře z masa a kostí (vládl 60 let), vládl
v Olomouci celému hlavnímu náměstí pouhých 20 let.
Útrapy, které přinesla první světová válka, vyvolaly vlnu
nenávisti k předešlému režimu, kterou nové uspořádání
rozpoutalo a podporovalo. A to opravdu nemohlo pomníku
zachránit kůži. I proto byly jeho dny sečteny.
_________________________
1 Srov. TICHÁK, Milan: Příběhy olomouckých pomníků. Olomouc:
Nakladatelství Burian a Tichák, 2002. s. 53.
2 Tamt. s. 54.
3 Srov. TICHÁK, Milan: Příběhy olomouckých pomníků. Olomouc:
Nakladatelství Burian a Tichák, 2002. s. 54-57.
4 Tamt.
5 Okresní archiv Olomouc, G3, archiv města Olomouce, registratura
1874 – 1920 hospodářská, Pomník císaře Františka Josefa I. 1885 –
1920, inv. č. 343.
6 Srov. TICHÁK, Milan: Příběhy olomouckých pomníků. Olomouc:
Nakladatelství Burian a Tichák, 2002. s. 58.
7 Okresní archiv Olomouc, G3, archiv města Olomouce, registratura
1874 – 1920 hospodářská, Pomník císaře Františka Josefa I. 1885 –
1920, inv. č. 343.
8 Tamt.
Karel Svitavský
0 komentářů